Vidět tak pod povrch

Stárnu nějak moc rychle, syn jde totiž letos poprvé volit a koukat se na politické dění jeho očima je dost zajímavé. Prožil si se mnou pár let bezvýznamné politické slávy a nyní se na mě obrací s důvěrou, jak to vlastně s komunálními volbami je (ve škole jim k tomu nikdo obecně nic moc neřekne) a neví dle čeho rozhodovat. Když se povznesu nad to, co ze mě na první dobrou vyjde za názory je vcelku fajn zhodnotit co se to vlastně děje.

Jednou za čtyři roky nastává nádherné období, kdy se jedinci, které jinak není slyšet, ani vidět, stávají z ničeho nic experty absolutně na jakoukoli oblast a nejen že mají řešení, dokonce vědí co by se mohlo stát, pokud nebude po jejich. Když to zkrátím, každý kdo má do prdele díru plácá kde jakou volovinu. Dalším aspektem je všudypřítomný marketing, kde se grafici a AI vyřádily na kandidátech jako Gunther von Hagens při tvorbě Body Worlds expozice, je to peklo.

Chtě nechtě, je to krutý boj v místních médiích, hlasovacích průzkumech, na plotech a třeba i na vašich oblíbených veřejných místech. Chápu stejně jako vy, proč se to děje, každý chce zaujmout, protože i negativní reklama je skvělá reklama, kdo řve, ten je ještě víc vidět, ale kdo tvrdí, že je nyní vše špatně a je potřeba všechno dělat jinak, je úplně mimo. Kéž by bylo více vidět pod povrch.

Nesu si s sebou i několik křivd o kterých syn ví, jedna z těch nejvýraznějších je téma prodělávajícího a zastaralého Aquaparku. Svého času jsem předsedal komisi pro "Rozvoj města, zaměstnanost a terciární sféra", kde jsme obecně napříč politickým spektrem měli absolutní shodu nad tím, že za plánovaných 250mio doporučujeme maximální variantu rekonstrukce. Pak ale přišly obavy koaličního partnera, který je aktuálně v jiném tričku v opozici, že nemůžeme město takhle zadlužit, přidáme další studii, přidal se Covid, růst nákladů ve stavebnictví a teď by nám nestačilo ani 500mio na základní variantu rekonstrukce. Takže když teď někdo hlásá, nechte mě ten Aquapark dodělat, musím se smát - mít totiž tehdy v celém zastupitelstvu (vládnoucí i opozice) pořádné koule, nejen že už teď máme pět let zbrusu nový a moderní Aquapark, ale už i pár let městu vydělává a teď si na tom někdo staví kampaň.

Pak se ale vracím na začátek a říkám si, co mám synovi vlastně říct aby to nevyznělo tak, jak to je. A jak že to vlastně je? Rozhodně to není o tričku, nebo kdo je u moci, v komunálu je to o lidech, lidech ke kterým máte blízko a to ne jen ve chvíli, kdy na vás vyskočí reklama s receptem, kalendářem a osmisměrkou ve schránce.

Z toho jak to na mě působí, jsme pro tuto mladou generaci jen hromadou starých debilů a blbečků (arogantních mileniálů a starších), kteří si s nimi vytírají zadek, přitom si díky naší chamtivosti nemůžou dovolit ani vlastní byt. Tohle nebezpečně svádí k extrémismu, proto by bylo víc než vhodné zaměřit se na spolupráci, ne rivalitu, jinak budou za nedlouho viset opoziční hned vedle vládnoucích garnitur. Proto by mohli všichni účastníci zamyslet nad cíli a rétorikou kterou vysílají.

Dle všeho jsou strany a hnutí takovému mladému člověku vesměs buřt, nechce volit podle programu stran, je to zbytečný balast a stejně pouze slibují co se jim zrovna hodí. Takový člověk jde po konkrétních lidech, které zná, nebo si myslí že je zná a dinosaurům nevěří.

No a co jsem mu na to tedy řekl? Řekl jsme mu, hlavně ať jde k volbám a vybere si jakoukoli variantu, která mu je blízká. Možnosti volby má nejen dle stran, ale i criss cross dle sympatií k jednotlivým kandidátům na volebním lístku a pokud je to pro něj jediná smysluplná cesta, ať ji naplno využije.

Zdroj: Vlastní zkušenost, Autor: Roman Mráz