Předprázdninový čas láká nejen k naplánování nových zážitků, v podobě exotických výletů a dovolených, ale i v podobě volebních kampaní a nesmyslů jakožto "cesty do pekla", která je často dlážděna rádoby "dobrými úmysly".

Proč bychom přiznali fakt, že lze smysluplně navázat na započaté? Hlavním tématem je v dnešních dnech pouze poukazování na chyby, což začíná intenzivně prosakovat do naší společnosti a stává se tak jejím obrazem.

Za osm let v dresu ANO, na úrovni příbramské komunální politiky člověk pochopí minimálně tři fakta:

Ať je u moci modrý, žlutý, nebo fialový, pracuje dle svého svědomí a vědomí tak, aby se mohl zpříma dívat nejen do očí svého politického klubu, ale i voličům a kontrující opozici.

To, že ne úplně všechny kroky jsou ku pochopení, či libosti všech je zřejmé na první pohled a není potřeba ani nic dělat. Stejně tak i to, že závěrečný účet zaplatí jen a pouze ten, kdo má v rukou otěže, nikoli remcálci s hlásnou troubou.

Nedovedu si představit sportovní týmy, které se domluví s dalšími sportovními celky na spolupráci za jediným cílem: a to svrhnout úřadujícího lídra za každou cenu.

Korunovaným nesmyslem je hlásat, že byť posledních několik let pevně směrujeme pomyslný parník směrem lídra, pomůže ho otočit na druhou stranu a ještě ke všemu libovolným "správným" směrem několika různých politických skupin které dočasně "spojili" síly.

Zdroj: Vlastní zkušenost, Autor: Roman Mráz