← Zpět na blog

Madeira #02 - Toulky střední částí ostrova PR1 a PR9

Cestování Evropa Madeira

Madeira #02 - Toulky střední částí ostrova PR1 a PR9

Dnes ráno se přesouváme na ubytování v kopcích uprostřed ostrova. Cestu máme zhruba na hodinku, proto si to během přesunu zpestříme návštěvou městečka Saixal, kde je velká veřejná pláž, která je specifická tím, že je úplně černá od lávového prachu. Dáme tady skvělou koupačku i sprchu ve vodopádech a okolo 02pm se vydáme na cestu do hotelu Valley View Hotel Encumeada. Po cestě zvládneme ještě zastávku u vodopádu Miradouro Água d'Alto, kde se Klárka převlékne z plavek a na hotelu se pak check-inujeme a zabydlujeme už chvíli před 03pm.

Provedeme rovnou i rezervaci Bolt odvozu na čas 07:20am dalšího dne, abychom na parkovišti Achada do Teixeira Parking Estacionamento nechali auto a řidič zamluveného Boltu nás dovezl za cca EUR65 na start naší zítřejší trasy PR1 Vereda do Areeiro - kam máme poctivě zarezervované vstupy. Potom hurá na dlabanec do nedaleké a velmi stylové restaurace Mercado da Ribeira Restaurante Grill, kde padne místní Espetada (špíz), steak, pivko a super Sangria. Následuje přesun zpět na hotel, kde dáme v baru ještě jednu super Sangrii a následně bez odkladu včas spát.

Vstáváme na budík v 05:45am a v 06am nasedáme celý natěšení do auta. Když sjedeme od hotelu do městečka Säo Vicente, zkontrolujeme rezervovaného Bolta (rezervace je stále v pořádku potvrzena), plán je totiž jediný možný, tedy nechat naše auto "na konečné" trasy PR1 Vereda do Areeiro, což je parking Achada do Teixeira Parking Estacionamento a nechat se odvézt na její začátek. Nicméně když v cca 07:10am přijedeme na místo, bez jediného slova rezervace Bolta zmizí a evidentně nejsme sami, holka která nás zoufale zpovídá dopadla úplně stejně a po chvíli přijede další pár, kterému také Bolt domluvený převoz bez důvodu zrušil. Je to dost na howno, nevěřícně na sebe koukáme a nevíme moc co s tím. Holka nasedne k druhému páru do auta a jedou na začátek PR1 Vereda do Areeiro, což je v danou chvíli asi jediné rozumné, co lze dělat (pokud se na to nechceme úplně vyprdnout a nechat propadnout EUR15/os rezervaci vstupu na trasu).

Espetada (madeirský špíz) je tradiční jídlo z hovězího masa. Velké kostky masa se ochutí česnekem, hrubozrnnou solí a bobkovým listem, napíchají se na vavřínové větve (klacky) a grilují se nad dřevěným uhlím. V restauracích se pak tyto špízy věší na speciální stojany přímo nad stůl.

Je to cesta na hodinu, takže spíš jen bloumáme jak to udělat, když je PR1 Vereda do Areeiro jednosměrná (nebudeme přes ní se moct vrátit pro auto - jedině pod pokutou EUR2500) a přitom se tam chceme moc podívat, obzvlášť když je opět otevřená po několika letech. Nu což, přijedeme na místo, zaparkujeme na spodním parkovišti za EUR5/den a ke vstupu na trail PR1 Vereda do Areeiro je to z parkoviště jen asi 20min. První část trailu je obousměrná PR1.2, což je nedaleká vyhlídka, která končí na "začátku" PR1 Vereda do Areeiro na kterou chceme hlavně jít.

Pokud Tě tyto kecy donutí vystoupit z vlastního stínu a inspiruje Tě k tomu vstoupit do neznáma, nejlepší díky jsou lowe. Díky za podporu!

Přispět přes Wise

Po kliknutí budete přesměrováni na zabezpečenou stránku Wise (účet Roman Mráz), kde dokončíte preferovanou platbou odeslání příspěvku.

Lze přispět libovolnou částkou s vlastním popisem

Platba probíhá přímo u Wise a nevyžadujeme registraci.

QR kód pro příspěvek na účet

Nebo přispějte přímo na účet u ČS tímto QR

Při vstupu a kontrole vstupenek v 09am nám pán řekne, že když máme koupený vstup na PR1 (EUR10.5/os), nemuseli jsme si kupovat další vstup na PR1.2 (EUR4.5/os) - jen mu suše odpovíme, že tak jasně to nikde napsáno nebylo a nechtěli jsme riskovat, že nás tam nepustí vůbec. Vyrazíme tedy na pidi-trail "Miradouro Pedra Rija", jdeme kochacím tempem a k začátku PR1 to máme slabých 30 minut, dáme tady svačinu, čumíme okolo, krmíme divnoptáky, koukáme na bránu do PR1 a přemýšlíme zda se vrátit k autu, nebo risknout to, že se nám po jejím zdolání snad nějak podaří dostat zpět pro auto. Blíží se 10am (čas našeho vstupu) a my si řekneme, že kdo nic neriskuje, nic nezažije a může litovat leda tak toho, že to nezkusil - takže se jde na to.

Tak jo, jdeme k ceduli "Pedra Rija" a chceme tu zvládnout ještě selfie, nicméně jakýsi starší pán nabídne, že nás vyfotí, což se mu sice povede, ale poté upustí Klárky měsíc nový telefon, ten provede několik odrazů i salt a dopadne displayem na tu kurevsky kamenitou zem - hodně děsivá situace, telefon je sice na několika místech odřený, ale jinak je zcela v pořádku. Radši odsud rychle mizíme, nebo bude pán plachtit po držce do údolí. Jdeme úžasnou trasou, která je plná schodů dolů, tunelů, rozpadlých cest a pak zase schodů nahoru.., ale jinak jako do háje, je to tady tááák nádherný, že to nelze ani slovy popsat.

Trasa PR1 Spojuje horu Pico do Arieiro (1818 m n. m.) a nejvyšší horu Madeiry Pico Ruivo (1862 m n. m.) přes Pico das Torres (1851 m n. m.). Délka je přibližně 7km jedním směrem (případně delší varianta s pokračováním na Achada do Teixeira) a jde o trasu s tunely, vytesanými schodišti a prudkými výstupy.

Trasa PR1 je otevřena po několika letech, je znát že některé části nejsou ještě zcela bezpečné a máme při jejím zdolávání trochu bobky, ale nejít sem by byla opravdu chyba. Jednosměrnou část trasy projdeme za přibližně 2.5 hodiny a ke konci přicházíme v poledne, svahem kam pere slunko tak moc, že jsme skoro grilovaní. Projdeme naprosto spokojení závěrečnou bránou rovnou k občerstvení Casa de Abrigo do Pico Ruivo, kde dáme kafčo, limču a chvíli voraz ve stínu. Více o naší logistice na PR1 najdete v příspěvku Madeira PR1 #26 - Challenge Vereda do Areeiro.

Pak už ale jdeme rovnou na nejvyšší vrchol po cestě a vlastně i na celé Madeiře, je jím Pico Ruivo s výškou 1862 m n.m. a to je nádhera, máme to tady celé pěkně jako na dlani. Narazíme tu i na dvojici z Čech (na svatební cestě), se kterou se letmo domluvíme, že když se potkáme dole na parkovišti, mohli bychom spojit síly v dopravě zpět na začátek PR1 Vereda do Areeiro, protože mají úplně stejnou ranní zkušenost, jako my.

Pak už jen sejdeme dolů na parkoviště, což je cesta na pohodových 40 minut, kde se před koncem potkáme opět s čecháčky, takže začneme domlouvat jak pro auta. Když dorazíme na parkoviště Teixeira Parking Estacionamento, zjistíme že tu nikde není signál, krom místečka u popelnic, smrdí to tu, ale začnu zkoušet bookovat UBER a kolega zkouší Bolt, cena skáče od EUR60 do EUR100, ale nemáme šanci, nedaří se získat řidiče, vše je obsazeno, takže nám to asi čtyřikrát zruší. Nezbývá než čekat a doufat, že dorazí nějaké taxíky, které nás snad odvezou zpět pro auta. To se nám konečně poštěstí asi po 1.5h čekání, když už zoufale vymýšlíme, že snad i půjdeme pěšky dolů několik kilometrů do města, abychom zvýšili šance na odvoz.

Taxík je minibus pro cca 7-10 lidí a jede v pohodě, přibližně hodinu, až k začátku PR1, kde nás vysadí a chce "jen" EUR20/os, což je po těch nervech úplná paráda. V kapse mám přesně posledních EUR40, ty mu dám s ohromnou radostí a moc mu poděkuji, protože tohle je ten NEJ Portugalec, kterého jsme kdy viděli. Rozloučíme se s čecháčky, dojdeme si pro auto a následuje cesta do restaurace Mercado da Ribeira, kde si dáme za odměnu obří steaky s naprosto skvělým salátem, hranolky a zalijeme to perfektní sangrií. Na závěr nás čeká jen cesta na hotel, kde dáme ještě jednu obří sangrii a jde se spát, protože tohle byl den "jak víno".

Madeira pokrývá přibližně 30-33% své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů (vodní, větrné a solární elektrárny). Větrné elektrárny jsou umístěné především na horské náhorní plošině Paul da Serra, kde silný a stabilní vítr zaručuje vysokou efektivitu po většinu měsíce.

Vstáváme do svátečního dne, Romčové dnes mají svátek, ráno jdeme na skvělou hotelovou snídani a teda akorát kafe mají hodně ošklivý. Pak jdeme ještě něco doležet na pokoj, jsme po předchozím dni dost hotový a tělo si žádá svoje. Je potřeba říct, že je tu v kopcích vcelku chladno, takže se okolo poledne přesuneme k pobřeží do městečka Ribeira Brava, kde dáme procházku, kafčo a kopečkovou zmrzku Carte Dor, protože jinak mají pouze zmrzku na klacku a to je nuda.

Nic moc tu není, město obejdeme asi dvakrát a po přibližně dvou hodinách jedeme zpět do kopců, které projedeme kolem obrovských solárních a větrných elektráren a drobet se ochladíme, je tu příjemné klima okolo 18 stupňů. Poté se vydáme z kopce na pobřeží a dáme ne úplně povedený oběd v Restaurante A Cataplana - mají masa i ryby dobré, ale přílohy z polotovarů úplně na howno. Pak hurá nakoupit do Continente Modelo Sao Vicente a šupem na hotel, ať máme šanci udělat si svačinky a odpočinout před dalším trekem (PR9), který nás čeká už následující den.

Ráno pěkně mažeme v 07:30am na hotelovou snídaní, protože v 08am už sedíme v autě a vyrážíme směr PR9, kam to máme něco okolo hodiny cesty. Cesta je klidná téměř až na parkoviště "Parking PR9", v posledním stoupání sice projedeme bez potíží, ale jen díky tomu, že nic nejede proti nám a tušíme, že odpoledne to dolů tak jednoduché nebude. Na parkoviště musíme vjet výjezdovou závorou, protože je vjezdová tak nějak mimo provoz a výjezd asi bude odpoledne sranda. Zaparkujeme bez problémů a jde se na tůru Levada do Caldeirao Verde PR9 s délkou cca 8km v jednom směru a převýšením okolo 100m.

PR9 je oficiální turistická trasa s názvem Levada do Caldeirao Verde (Zelený kotel). Cesta prochází hus-tým vavřínovým pralesem (Laurissilva), nabízí výhledy na strmé srázy a zahrnuje průchod několika tmavými tunely (doporučujeme čelovku nebo svítilnu).

Z kraje je to jak procházka lesoparkem, jen teda s hromadou lidí okolo, druhé dvě třetiny začnou nejen krásné výhledy, či vodopády, ale i úzké stezky, zídky, tunely, bahno, louže.., celé lemováno levádou se spoustou pstruhů. Po přibližně 2.5 hodinách dorazíme na konec k Levada do Caldeirao Verde, kde je zase lidí jak na Staromáku, dáme připravenou svačinu a vydáme se radši zpět k autu. Návrat je velká kličkovaná mezi turisty, ale za dvě hodiny jsme zpět u parkoviště.

Dáme si na posilněnou kafe, limču, zaplatíme parking (EUR2/h) a jedeme na pozdní skvělou obědovečeři do již oblíbené restaurace Mercado da Ribeira Restaurante Grill. Okolo 6pm už jsme úplně hotoví, takže se posbíráme a jedeme zpět na hotel, kde dáme jen film a jde se spát před zítřejším přesunem na poslední ubytování v hlavním městě Funchal.

Zdroj: Vlastní zkušenost, Autor: Roman Mráz