Letošní letní dovolená vyšla na východní stranu Spojených států, na konci srpna a letěli jsme z Prahy, přes Dublin do New York City (JFK). Výlet neobsahoval pouze brouzdání po NYC, ale během půlročních příprav jsme booknuli auto, naplánovali další dobrodružný okruh po US a dokonce jsme si našli čas na jednodenní úprk do Kanady abychom viděli Niagara Falls ve vší parádě a v červených (kanadských) pláštěnkách. Jak už bývá zvykem, i letos bylo naše putování nacpané mnoha plány až k prasknutí.

Vyráželi jsme v pondělí, těsně před polednem z pražského letiště Václava Havla, takže doprava na letiště naprosto bez problémů a díky vystaveným QR boarding pasům jsme jen prošli security checkem a vyrazili do Dublinu. Let je na pohodové tři hodinky a co bylo krom Guinness piva perfektní, je to, že je zde kousek US přímo na Irském letišti, takže jsme si zde rovnou prošli imigračním pohovorem k povolení vstupu do US - což znamená, že až dosedneme v NYC, už žádná kontrola, ale jde se rovnou putovat.

Po sedmi hodinách na trase Dublin - NYC vylezeme z terminálu a jelikož cestujeme pouze s batohy, jdeme rovnou na AirTrain, který nás sveze na Federal Circle Station, kde se shlukují autopůjčovny a jdeme si k SIXT pro zamluvené GMC Acadia. Po přibližně půlhodince čekání se dozvídám, že SIXT nepřekvapili, opět nemají zamluvené auto k dispozici a dostáváme místo něj MPV Chrysler Pacifica. Nicméně moc neremcáme, vedle nemají ostatní půjčovny k půjčení žádná auta (ani pro lidi, kteří si jej rezervovali), takže odchází spousty lidí naštvaných a v slzách.

Bereme tedy za vděk Chrysler Pacifica, které se nakonec ukazuje jako velmi dobré auto, nakoupíme si základní věci ve Walmartu nedaleko letiště a jedeme na první přespání v Holiday Inn Express and Suites in Stroudsburg přibližně dvě hodiny od NYC. Během cesty zpovzdálí sledujeme nevídanou světelnou show, kterou je pro nás pohled na osvětlený a doslova zářící Manhattan.

Ráno si v Stroudsburgu užijeme královskou snídani, tyto řetězce ubytování Inn provozují Indové a to je paráda, musí se jim nechat, že to opravdu umí. Následuje cesta směr Buffallo, což máme na 4.5h a čeká tam na nás celý pronajatý dům na další dvě noci. Cesta utíká, je tu krásně a jsme zase vyvalený z toho, jak to tu všechno funguje - zastavujeme jen natankovat.

Po ubytování se, rozdělíme dočasně naši groupu, já s Kikinem vyrazíme na návštěvu za tetou a její rodinou do nedalekého Rochesteru. Zbytek bandy zůstává v okolí pronajatého domu a o procházku si říká nedaleký park, nebo třeba Buffallo ZOO.

Návštěva u příbuzných v Rochesteru se nese na příjemné vlně, je to krásné setkání. S tetou jsme se viděli naposledy když ještě nebyl Kikin na světě a mého malého bratrance, sestřenici a strejdu jsem nyní poznal poprvé. Klaplo to krásně, pokecali jsme, pojedli jsme, podarovali jsme se a po pár hodinách jsme se po dojemném loučení vraceli s Kikinem zpět do Buffalla k naší groupě. Jako předzvěst toho, co nás bude letos čekat, jsme vychytali ještě večer volné sprinty na osvětlené dragster dráze, kde bylo narváno krutými kárami, které dají čtvrt míli za pár vteřin - nádherný smrad benzínu, spálených pneumatik a Gretě Thunbergové se v té chvíli musely zaručeně kroutit copánky.

Další den ráno už máme našlápnuto na jeden z perfektních zážitků, jedeme na Niagara Falls, ale s přeběhnutím do Kanady, odkud jsou dle všeho vodopády krásnější, takže bereme pasy, ESTU a popojedeme naší Pacificou půl hoďky až na parkoviště u Rainbow International Bridge za $25 na den. Rovnou jdeme na most, který nejen že má uprostřed destičku značící hranici US a Kanady, takže skáčeme jak trubky sem a tam, je odtud ale i nádherný výhled na vodopády a přilehlé okolí.

Přejdeme most a jsme podrobeni hraniční pasové kontrole pro legální vstup do Kanady, což je spíš formalita a pokud budete někdy váhat kde nepozorovaně zmizet, tak toto je to správné místo. Jsme tu, jsme v Kanadě, je to sranda, kdo by řekl, že to bude takhle jednoduché. Následuje cesta k Niagara Falls, takže kupujeme v kiosku lístky na okružní plavbu přímo do vodopádů a jdeme na to. Je tu hodně lidí, ale umí tady s tím evidentně velmi dobře pracovat, nikde nijak extra nečekáme - je to možná i tím že hlavní nápory turistů z NYC dojedou až během odpoledne.

Plavba nemá chybu, sice máme pláštěnky, ale stejně jsme mokrý jak slepice. Po těch hodinách v letadlech, vlacích a autě je strašně příjemné nechat se prokropit na tak nádherném místě. Plavba není delší než 30 minut, ale bohatě to stačí, skvěle nás to nabilo a po plavbě můžeme v klidu brouzdat po přiléhajícím městečku, kde koupíme suvenýry a rovnou pošleme pár pohledů.

Když máme dost a začíná se ozývat hlad, jdeme zpět do US přes Rainbow International Bridge. Než na něj vstoupíte, musíte zaplatit poplatek $1/os cash za jeho použití a na US straně procházíte plnohodnotnou hraniční kontrolou včetně imigračního pohovoru, který je nakonec dost rychlý, když celnici oznámíme, že jsme byli v US stejný den ráno.

Jsme unavení, dost jsme nachodili, takže jedeme do Arby's na pozdní oběd, nakoupíme zásoby v Targetu a jedeme na barák, kde si rádi zarelaxujeme u studené Corony, piva Coors a kostek ve kterých nás strašně roznese Kikin.

Pokračování: EAST US #02 - Cleveland a Pittsburgh

Zdroj: Vlastní zkušenost, Autor: Roman Mráz